Krajské vlajky v České republice
Regional flags in Czech Republic
Úvod Introduction
Mapa Map
Kraje ČR Regions of Czech Republic
Prameny Sources
Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. ze dne 3.12.1997 o vytvoření vyšších územně samosprávných celků se Parlament ČR usnesl na vytvoření čtrnácti vyšších územních samosprávných celků. Jsou to: Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Budějovický kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Jihlavský kraj, Brněnský kraj, Olomoucký kraj, Ostravský kraj a Zlínský kraj.
Dle zákona č. 129/2000 Sb. ze dne 12.4.2000 o krajích (krajské zřízení) § 5 odst. 2 mohou být kraji na jeho návrh uděleny předsedou Poslanecké sněmovny znak a prapor kraje. Kraj může navrhnout předsedovi Poslanecké sněmovny změnu znaku a praporu kraje.
Dle usnesení č. 198 ze dne 8.11.2000 k činnosti podvýboru pro heraldiku a vexilologii Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu schvaluje následující kriteria pro udělování znaků a praporů krajům přijatá podvýborem pro heraldiku a vexilologii:
Znak čtvrcený.
V prvním poli je historický znak země, k níž náleží většina nově ustaveného kraje.
Ve druhém poli je znak či klíčový derivát znaku sídelního města.
Ve třetím poli je vykreslení současné, či tradiční dílčí identity kraje.
Ve čtvrtém poli se nachází historický znak země, k níž náleží menší část nově ustanoveného kraje.
Prapor heraldický, tj. převod celého znaku bez štítu na list praporu do čtyř obdélníkových polí.
Výjimkou je hlavní město Praha.
Ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. ze dne 16.5.2001 byly změneny na žádost některých krajů jejich názvy na Jihočeský (původně Budějovický), Vysočina (Jihlavský), Jihomoravsky (Brněnský) a Moravskoslezský (Ostravský).
Constitutional law nr. 347/1997 Sb. of 3.12.1997 about formation of regions establish fourteen regions: Capital Prague, Central Bohemia Region and Regions of Budejovice, Plzen, Karlovy Vary, Usti, Liberec, Hradec Kralove, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc, Ostrava and Zlin.
According law nr. 129/2000 Sb. of 12.4.2000 about Regions § 5 odst. 2 Regions can propose coat of arms and flag and obtained them from Chairman of House of Commons. Regions can propose to Chairman of House of Commons change of coat of arms and flag.
Decree nr. 198 of 8.11.2000 about working of Subcommisson of heraldry and vexillology of Commission of science, education, culture, young and sports approved these criterions for regional coat of arms and flags:
Coat of arms with four fields.
In first field coat of arms of country (Bohemia, Moravia, Silesia) in which is mayor part of new region.
In second field coat of arms or part of coat of arms of capital of region.
In third field contemporary or traditional symbol of identity of region.
In forth field coat of arms of country (Bohemia, Moravia, Silesia) in which is minor part of new region.
Flag is formed with four fields with the same symbols as coat of arms.
The exception is Capital Prague.
Constitutional law nr. 176/2001 Sb. of 16.5.2001 changed names of these regions: South Bohemia (Budejovice), Vysocina (Jihlava), South Moravia (Brno) and Moravia-Silesia (Ostrava).
Vprostřed znaku je červený štít, v jehož dolní polovině je zlatá hradební zeď se stříbrným cimbuřím a otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Z brány vystupuje stříbrné ozbrojené rámě držící stříbrný meč. V horní části štítu jsou tři zlaté věže z kvádrů. Počet kvádrů odpovídá počtu katastrálních území. Věže mají okna a jsou zakončeny zlatým cimbuřím a střechami s makovicemi. Na štítě stojí tři přilby se zlatými korunami, prostřední nese dvouocasého stříbrného lva ze zlatou korunou. Na každé z krajních přileb je 12 praporců erbovních měst nebo městských částí, které mají historický praporec. Heraldicky napravo zkraje do středu to jsou: Nové Město, Hradčany, Vyšehrad, Libeň, Bubeneč, Košíře, Smíchov, Vršovice, Žižkov, Uhříněvěs, Horní Počernice a Zbraslav. Heraldicky nalevo z kraje do středu jsou: Staré Město, Malá Strana, Josefov, Holešovice - Bubny, Břevnov, Karlín, Nusle, Královské Vinohrady, Vysočany, Modřany, Radotín, Dubeč. Štít drží z každé strany stříbrný dvouocasý český lev se zlatou korunou stojící na zlaté lipové ratolesti. Na ní je zavěšena červená stuha se zlatým nápisem PRAGA CAPUT REI PUBLICAE.
Štít znaku lze používat samostatně jako tzv. malý znak hl. m. Prahy.
Prapor hlavního města Prahy nese barvy odvozené ze znaku hlavního města Prahy, je rozdělen do dvou pruhů, horního žlutého a dolního červeného. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem výtvarné podoby znaku je akademický malíř Karel Pánek.
ZNAK A PRAPOR SCHVÁLENY ZASTUPITELSTVEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY DNE 21.2.1991
ZNAK ANI PRAPOR NIKDY NEBYLY SCHVÁLENY PS PČR (resp. ČNR) DLE ZÁKONA O OBCÍCH
Znak je čtvrcený. V prvním poli je český lev, ve druhém bílo-modře polceném je červeno-žlutě polcená růže se žlutým semeníkem a zelenými kališními lístky, ve třetím zeleném, poli je zlato-stříbrně polcený kůl. Ve čtvrtém červeném poli je stříbrná hradba se třemi věžemi, prostřední větší se zlatými střechami a cibulemi.
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je Tomáš Baran.
VÍTĚZNÝ NÁVRH Z VEŘEJNÉ SOUTĚŽE (1.8.2001)
DOPORUČENÝ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 31.10.2001
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY Č. 97 DNE 22.11.2001
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 21.1.2002
Modro-červený čtvrcený štít, v prvním modrém poli stříbrno-červená orlice, ve druhém poli znak města Brna, ve třetím zlatém poli vinný hrozen, ve čtvrtém modrém poli zlato-červená orlice.
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je Jaroslav Petr.
PŮVODNÍ NÁVRH SCHVÁLENÝ ZASTUPITELSTVEM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 21.6.2001
ZAMÍTNUT PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII PS PČR DNE 27.3.2002
NOVÝ NÁVRH DOPORUČENÝ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 29.10.2003
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY Č. 31 DNE 25.11.2003
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 5.3.2004
Červeno-modře čtvrcený štít, v prvním poli český lev, ve druhém poli zlatá fontána s tryskající stříbrnou vodou, ve třetím poli stříbrná zkřížená hornická kladívka na zlatých topůrkách, pod nimi zlaté zkřížené ratolesti, ve čtvrtém poli stříbrný korunovaný dvouocasý lev vyrůstající ze tří stříbrných vlnitých břeven.
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je Michal Karas (s úpravami Jiřího Loudy).
NÁVRH SCHVÁLENÝ ZASTUPITELSTVEM KARLOVARSKÉHO KRAJE DNE 12.4.2001
DOPORUČENÝ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 30.5.2001
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY Č. 87 DNE 27.6.2001
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 14.8.2001
Červeno-modře čtvrcený štít, v 1. a 4. poli český lev, ve 2. poli zlaté unciální písmeno G, ve 3. poli zlatá koruna Český lev symbolizuje příslušnost kraje do Čech. Písmeno G symbolizuje sídelní město kraje a je symbolem Hradce Králové již od středověkých dob. Nachází se ve znaku města, kde jej v předních tlapách drží český lev. Podoba písmena je odvozena z vyobrazení na svorníku kruchty chrámu sv. Ducha v Hradci Králové. Zlatá korunka představuje pět historických měst, jež byla věnnými městy českých královen a nacházejí se na území kraje. Jsou to města Hradec Králové, Jaroměř, Dvůr Králové, Trutnov a Nový Bydžov. Koruna je zároveň symbolem celého kraje, který se Hradecký nazývá od nejstarších dob (Hradecká provincie, Hradecký landfrýd, Hradecký kraj) a zároveň je vyjádřením přívlastku "Králové" ve jménu města a kraje.
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je Petr Exner.
NÁVRH SCHVÁLENÝ ZASTUPITELSTVEM KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE DNE 12.6.2001
DOPORUČENÝ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 19.9.2001
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY Č. 92 DNE 8.10.2001
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 21.1.2002
Červeno-modře čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli je český lev, ve druhém bílé redernovské kolo ze znaku města Liberec, ve třetím bílý vydutý hrot symbolizující Ještěd.
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je Jan Tejkal.
NÁVRH SCHVÁLENÝ ZASTUPITELSTVEM LIBERECKÉHO KRAJE DNE 22.5.2001
DOPORUČENÝ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 19.9.2001
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY Č. 92 DNE 8.10.2001
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 19.11.2001
Čtvrcený štít. První pole zlaté se slezskou orlicí - symbol historické slezské zemské příslušnosti větší části kraje. Druhé pole modré s moravskou orlicí - symbol historické moravské zemské příslušnosti menší části kraje. Třetí pole modré je tvořeno znakem sídelního města Moravskoslezského kraje Ostravy - na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou provázený v horním levém rohu zlatou růží s bílým semeníkem a zelenými kališními lístky. Čtvrté pole je polcené (derivát znaku Těšínského knížectví a znaku Opavského knížectví): pravá půle stříbrno-červeně polcena, vlevo půl doleva obrácené zlaté orlice s červenou zbrojí.
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je Jan Tejkal.
NÁVRH SCHVÁLENÝ ZASTUPITELSTVEM MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE DNE 28.3.2002
DOPORUČENÝ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 23.10.2002
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY Č. 13 DNE 13.11.2002
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 9.1.2003
Modro-zlatě čtvrcený štít, v prvním poli moravská orlice, v druhém poli slezská orlice, ve třetím poli kosmé modré vlnité břevno, ve čtvrtém poli zlatá majuskulní písmena S, P, Q a O (2,2).
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je Jiří Louda.
NÁVRH SCHVÁLENÝ ZASTUPITELSTVEM OLOMOUCKÉHO KRAJE DNE 26.4.2001
DOPORUČENÝ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 30.5.2001
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY Č. 87 DNE 27.6.2001
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 14.8.2001
Červeno-modře čtvrcený štít, v prvním poli český lev, ve druhém poli moravská orlice, ve třetím poli stříbrná kvádrovaná hradební zeď, v prolomené bráně s černou lyrou v klenáku zlatý globus, ve čtvrtém poli polovina stříbrného koně ve skoku se zlatou zbrojí a uzděním. Český lev symbolizuje příslušnost kraje do Čech. Moravská orlice zastupuje část území kraje nacházející se na území Moravy (okolí Moravské Třebové) a polovina koně pochází ze znaku sídelního města. Hradební zeď ve čtvrtém poli symbolizuje historické kořeny kraje, otevřená brána s globem vstřícnost vůči vnějšímu světu, lyra představuje hudební tradice kraje (Smetana, Martinů) a modrý podklad množství řek a vodních ploch v kraji.
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je P. Vorel.
NÁVRH SCHVÁLENÝ ZASTUPITELSTVEM PARDUBICKÉHO KRAJE DNE 26.4.2001
DOPORUČENÝ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 30.5.2001
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY Č. 87 DNE 27.6.2001
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 14.8.2001
Červeno - zeleně čtvrcený štít v prvním poli český lev, ve druhém poli doleva vykračující zlatý dvouhrbý velbloud, ve třetím poli stříbrné a zlaté břevno a ve čtvrtém poli stříbrná románská rotunda s apsidou a zlatým křížkem.
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je Petr Kolář a Marcel Fišer.
NÁVRH SCHVÁLENÝ ZASTUPITELSTVEM PLZEŇSKÉHO KRAJE DNE 11.12.2001
DOPORUČENÝ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 12.12.2001
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 31.1.2002
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 25.2.2002
Znak je čtvrcený, ve dvou protilehlých červených polích je umístěn český lev, v pravém horním poli svatováclavská orlice a v levém dolním poli dvě modré vlnky (řeky Labe a Vltava). Ve variantě, kterou zastupitelé nepřijali, byla v levém dolním rohu také orlice a podle většiny zastupitelů mohlo snadno docházet k záměně středočeské krajské symboliky se státním znakem.
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je p. Vodrážka.
SCHVÁLENÝ ZASTUPITELSTVEM STŘEDOČESKÉHO KRAJE DNE 18.9.2001
DOPORUČENÉ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 31.10.2001
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY Č. 97 DNE 22.11.2001
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 21.1.2002
Červeno-modře čtvrcený štít, v 1. poli český lev. Ve 2. poli vyrůstá z modré vlnité paty se třemi stříbrnými vlnitými břevny do zeleného trojvrší stříbrná kvádrovaná věž s cimbuřím se sedmi stínkami, s prolomenou branou a zdviženou zlatou mříží. Ve 3. poli na zeleném trávníku stříbrný pluh. Ve 4. poli stříbrný lev se zlatou zbrojí a dvěma ocasy majícími v místech křížení dva zlaté uzly. Lev má na hlavě stříbrnou kolčí přilbu se zlatou korunou a zlatými složenými orlími křídly. Z pod přilby splývá na hruď stříbrný kroužkový závěs se zlatým lemem. Prapor tvoří čtvrcený list. V horním žerďovém červeném poli český lev. Dolní žerďové pole tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a zelený, v poměru 7 : 3. Na zeleném pruhu bílý pluh. Horní vlající pole modrý pruh široký jednu desetinu šířky pole, zelené trojvrší, široké tři pětiny šířky pole a modrý zvlněný pruh se třemi bílými vlnitými pruhy, z něhož do zeleného trojvrší vyrůstá bílá kvádrovaná věž s cimbuřím se sedmi zuby, prázdnou branou a zdviženou žlutou mříží. V dolním vlajícím červeném poli bílý lev se žlutou zbrojí a dvěma ocasy majícími v místech křížení dva žluté uzly. Lev má na hlavě bílou kolčí přilbu se žlutou korunou a žlutými složenými orlími křídly. Z pod přilby splývá na hruď bílý kroužkový závěs se žlutým lemem.
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je Radek Michel.
SCHVÁLEN ZASTUPITELSTVEM KRAJE DNE 12.12.2001
DOPORUČENÝ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 27.3.2002
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY Č. 104 DNE 9.4.2002
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 14.5.2002
Čtvrcený štít v prvním modrém poli moravská orlice, ve druhém stříbrném poli červený ježek, ve třetím stříbrném poli svěšený červený trs jeřabiny na zeleném stonku se dvěma lístky a ve čtvrtém červeném poli český lev. Moravská orlice a český lev symbolizují, že území kraje se nachází v Čechách i na Moravě. Ježek představuje symbol ze znaku sídelního města Jihlavy. Větévka jeřábu - typického stromu regionu - vyjadřuje jeho nezdolnost a prostou krásu.
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je Jan Tejkal.
SCHVÁLEN ZASTUPITELSTVEM KRAJE DNE 20.11.2001
DOPORUČENÝ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 12.12.2001
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY 14.3.2002
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 22.4.2002
Modro-zlatě čtvrcený štít, v prvním poli moravská orlice, ve druhém poli postavená zavřená modrá kniha se stříbrnou ořízkou a zlatým patriarším křížem na deskách, ve třetím poli dvě modré zkřížené sekerky - valašky na černých topůrkách přeložené položenou modrou radlicí a převýšené modrým vinným hroznem, ve čtvrtém poli zlatá osmicípá hvězda.
Prapor kraje opakuje vzhled znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu je Miroslav Pavlů.
DOPORUČENÝ KE SCHVÁLENÍ PODVÝBOREM PRO HERALDIKU A VEXILOLOGII DNE 30.5.2001
ZNAK BYL V DETAILECH UPRAVEN A SCHVÁLEN ZASTUPITELSTVEM KRAJE DNE 12. 9. 2001
UDĚLENÝ ROZHODNUTÍM PŘEDSEDY POSLANECKÉ SNĚMOVNY Č. 97 DNE 22.11.2001
DEKRET O UDĚLENÍ SLAVNOSTNĚ PŘEDÁN PŘEDSEDOU POSLANECKÉ SNĚMOVNY DNE 21.1.2002
časopis Vexilologie, České vexilologické stránky: http:\\web.uhk.cz/cvp/cvp.htm
journal Vexilologie, Czech vexillological pages: http:\\web.uhk.cz/cvp/cvp.htm
Petr Holas
zpět
back
